Bhútán

Zájezd na míru


Ideální období:
Březen-květen/ září- listopad

Ubytování:
Hotely a bydlení u místních

Hlavní lákadla:
Harmonie, příroda a klid

Cenová úroveň:
$$$$$

Šedesát procent území musí podle ústavy navždy zůstat pod lesem, dnes ho pokrývá zhruba sedmdesát procent, a Bhútán tak jako jediná země světa pohlcuje víc uhlíku, než sám vyprodukuje. Tahle rovnováha je vidět všude kolem. Thimphu je jediné hlavní město světa bez semaforů. Dopravu tu řídí policisté v bílých rukavicích. Cesta odtud stoupá přes průsmyk Dočula se 108 čhorteny až do Punakhy, kde na soutoku řek Pho Chhu a Mo Chhu stojí Punakha dzong. Krajina se táhne od subtropických nížin na jihu až k zasněženým štítům na severu, kde se zvedá Gangkhar Puensum, nejvyšší dosud nezdolaná hora světa. Vydejte se na trek k útesovému klášteru Paro Taktsang, 900 metrů nad údolím. Projděte se údolím Phobjikha, kam každou zimu z tibetské náhorní plošiny přiletí jeřábi černokrcí a třikrát obkrouží klášter Gangtey. Ochutnejte ema datshi, národní směs chilli a sýra.


Co vidět a zažít v Bhútánu

Vystoupáte k Taktsangu nad údolím Paro, projdete pevností Punakha dzong na soutoku řek Pho Chhu a Mo Chhu, na jaře zažijete maskované tance festivalu Paro Tshechu a v zimě budete v údolí Phobjikha pozorovat jeřáby černokrké přilétající z tibetské náhorní plošiny. Vyrazíte na vícedenní Druk Path Trek mezi rododendrony a horskými jezery, vyzkoušíte tradiční horkou kamennou koupel dotsho nebo si zastřílíte z luku, který je v Bhútánu národním sportem.


Místa která mají duši

Punakha dzong

Guru Padmasambhava prý v 8. století předpověděl, že na pahorku ve tvaru slona postaví muž jménem Namgyal velkou pevnost. V roce 1637 sem Zhabdrung Ngawang Namgyal dorazil a na soutoku řek Pho Chhu (otec) a Mo Chhu (matka) založil Pungtang Dechen Phodrang, „palác velkého štěstí", sídlo bhútánské vlády až do roku 1955. Přejdete dřevěný most nad tyrkysovou Mo Chhu, která se pod hradbami setkává s kalnější Pho Chhu, a vystoupáte po strmém schodišti, jaké se kdysi pro obranu vytahovalo nahoru. V březnu kvetou na nádvořích fialové jacarandy, pod kterými si král Jigme Khesar v roce 2011 vzal Jetsun Pemu.

Punakha dzong

Guru Padmasambhava prý v 8. století předpověděl, že na pahorku ve tvaru slona postaví muž jménem Namgyal velkou pevnost. V roce 1637 sem Zhabdrung Ngawang Namgyal dorazil a na soutoku řek Pho Chhu (otec) a Mo Chhu (matka) založil Pungtang Dechen Phodrang, „palác velkého štěstí", sídlo bhútánské vlády až do roku 1955. Přejdete dřevěný most nad tyrkysovou Mo Chhu, která se pod hradbami setkává s kalnější Pho Chhu, a vystoupáte po strmém schodišti, jaké se kdysi pro obranu vytahovalo nahoru. V březnu kvetou na nádvořích fialové jacarandy, pod kterými si král Jigme Khesar v roce 2011 vzal Jetsun Pemu.

Údolí Phobjikha

Kvůli stěhovavým ptákům si údolí Phobjikha nechalo zakopat elektrické vedení pod zem. Ledovcové údolí ve středním Bhútánu leží v nadmořské výšce kolem 3 000 metrů a od listopadu do února se stává zimovištěm jeřábů černokrkých (Grus nigricollis), kteří sem přilétají z tibetské náhorní plošiny. Z kláštera Gangtey, založeného v 17. století linií Pema Lingpy, sejdete po Gangtey Nature Trail přes bramborová pole a borové háje do podmáčených luk, kde ptáci loví. Každoročně 11. listopadu se na nádvoří kláštera koná Festival jeřába černokrkého s maskovými tanci. Za soumraku se údolím nese jejich volání, když se stahují k nocovištím v mokřadech.

Údolí Phobjikha

Kvůli stěhovavým ptákům si údolí Phobjikha nechalo zakopat elektrické vedení pod zem. Ledovcové údolí ve středním Bhútánu leží v nadmořské výšce kolem 3 000 metrů a od listopadu do února se stává zimovištěm jeřábů černokrkých (Grus nigricollis), kteří sem přilétají z tibetské náhorní plošiny. Z kláštera Gangtey, založeného v 17. století linií Pema Lingpy, sejdete po Gangtey Nature Trail přes bramborová pole a borové háje do podmáčených luk, kde ptáci loví. Každoročně 11. listopadu se na nádvoří kláštera koná Festival jeřába černokrkého s maskovými tanci. Za soumraku se údolím nese jejich volání, když se stahují k nocovištím v mokřadech.

Taktsang

Požár v dubnu 1998 zničil většinu Taktsangu. Dnešní stavba je rekonstrukce z roku 2005. Klášter se drží žulové stěny devět set metrů nad údolím Paro, kolem jeskyně, kde podle tradice v 8. století meditoval Guru Rinpočhe. Jméno Taktsang znamená v dzongkha „tygří doupě" podle legendy o jeho příletu na hřbetě tygřice. Z Ramthangkhy vystoupáte borovým lesem s modlitebními praporky, projdete kolem vodopádu a poslední úsek zdoláte po kamenných schodech přitesaných ke skále. Z protilehlé vyhlídky uvidíte celý komplex zavěšený v útesu. U vstupu do hlavní svatyně hoří máslové lampičky před meditační jeskyní.

Taktsang

Požár v dubnu 1998 zničil většinu Taktsangu. Dnešní stavba je rekonstrukce z roku 2005. Klášter se drží žulové stěny devět set metrů nad údolím Paro, kolem jeskyně, kde podle tradice v 8. století meditoval Guru Rinpočhe. Jméno Taktsang znamená v dzongkha „tygří doupě" podle legendy o jeho příletu na hřbetě tygřice. Z Ramthangkhy vystoupáte borovým lesem s modlitebními praporky, projdete kolem vodopádu a poslední úsek zdoláte po kamenných schodech přitesaných ke skále. Z protilehlé vyhlídky uvidíte celý komplex zavěšený v útesu. U vstupu do hlavní svatyně hoří máslové lampičky před meditační jeskyní.

Merak–Sakteng

Do roku 2010 byla oblast pro zahraniční návštěvníky uzavřená. Vesnice Merak (3 500 m) a Sakteng (kolem 3 000 m) leží na východě Bhútánu a obývají je Brokpové, polokočovní pastevci jaků, jejichž předkové sem podle ústní tradice přišli z tibetské oblasti Tshona. Ženy nosí klobouky z jačí srsti s pěti pramínky, které odvádějí déšť od obličeje, muži červené pláště z ovčí vlny. Projdete pastvinami Sakteng Wildlife Sanctuary, rezervace, kterou bhútánské úřady uvádějí jako domov migoi (himálajského yetiho). K večeři dostanete suju (slaný čaj s jačím máslem) a ema datshi (chilli se sýrem).

Merak–Sakteng

Do roku 2010 byla oblast pro zahraniční návštěvníky uzavřená. Vesnice Merak (3 500 m) a Sakteng (kolem 3 000 m) leží na východě Bhútánu a obývají je Brokpové, polokočovní pastevci jaků, jejichž předkové sem podle ústní tradice přišli z tibetské oblasti Tshona. Ženy nosí klobouky z jačí srsti s pěti pramínky, které odvádějí déšť od obličeje, muži červené pláště z ovčí vlny. Projdete pastvinami Sakteng Wildlife Sanctuary, rezervace, kterou bhútánské úřady uvádějí jako domov migoi (himálajského yetiho). K večeři dostanete suju (slaný čaj s jačím máslem) a ema datshi (chilli se sýrem).


Zážitky které dávají smysl

Národní pokrm Ema Datshi

Chilli, bez kterého si Bhútánec nedovede představit jediné jídlo, se do zdejších kuchyní dostalo teprve v 17. století z Ameriky přes Indii. Dodnes je nepovažují za koření, ale za zeleninu, a spolu se sýrem z něj vznikla ema datshi (chilli sýr), národní jídlo, jehož sýr se dělá z kravského mléka, ve vyšších polohách z jačího. Na farmě v Paro natrháte a rozkrájíte papričky, uvaříte je se sýrem na bukhari (kovová kamna na dřevo) do husté omáčky a ochutnáte, kolik pálivosti rodina obvykle snese. Jídlo sníte s hostiteli k červené rýži, stejně jako to Bhútánci dělají denně. Na šindelových střechách farem v Paro se na podzim suší papričky, které dávají ema datshi sušší a kouřovější chuť.

Národní pokrm Ema Datshi

Chilli, bez kterého si Bhútánec nedovede představit jediné jídlo, se do zdejších kuchyní dostalo teprve v 17. století z Ameriky přes Indii. Dodnes je nepovažují za koření, ale za zeleninu, a spolu se sýrem z něj vznikla ema datshi (chilli sýr), národní jídlo, jehož sýr se dělá z kravského mléka, ve vyšších polohách z jačího. Na farmě v Paro natrháte a rozkrájíte papričky, uvaříte je se sýrem na bukhari (kovová kamna na dřevo) do husté omáčky a ochutnáte, kolik pálivosti rodina obvykle snese. Jídlo sníte s hostiteli k červené rýži, stejně jako to Bhútánci dělají denně. Na šindelových střechách farem v Paro se na podzim suší papričky, které dávají ema datshi sušší a kouřovější chuť.

Střelba z luku

Bhútánský lučištník míří na terč vzdálený 140 metrů, dvakrát dál než olympijský kolega, přesto svírá jen ohebný bambusový luk zvaný zhu. Dha (lukostřelba v jazyce dzongkha) chránila himálajská údolí odjakživa, naposledy s ní Bhútánci odrazili tibetskou invazi v letech 1864–1865. V roce 1971, kdy Bhútán vstoupil do OSN, se stala národním sportem. Terče karey, úzká dřevěná prkna, stojí na obou koncích hřiště. Na hřišti si vyzkoušíte napnout tětivu zhu a vystřelíte na vzdálený terč, zatímco vás budou z druhého konce povzbuzovat i škádlit hráči. Po zásahu se s vámi pustí do tance a mezi koly ochutnáte ara. Diváci se pohybují přímo u terče bez zábran, lukostřelba totiž nezná rozhodčí.

Střelba z luku

Bhútánský lučištník míří na terč vzdálený 140 metrů, dvakrát dál než olympijský kolega, přesto svírá jen ohebný bambusový luk zvaný zhu. Dha (lukostřelba v jazyce dzongkha) chránila himálajská údolí odjakživa, naposledy s ní Bhútánci odrazili tibetskou invazi v letech 1864–1865. V roce 1971, kdy Bhútán vstoupil do OSN, se stala národním sportem. Terče karey, úzká dřevěná prkna, stojí na obou koncích hřiště. Na hřišti si vyzkoušíte napnout tětivu zhu a vystřelíte na vzdálený terč, zatímco vás budou z druhého konce povzbuzovat i škádlit hráči. Po zásahu se s vámi pustí do tance a mezi koly ochutnáte ara. Diváci se pohybují přímo u terče bez zábran, lukostřelba totiž nezná rozhodčí.

Tshechu - maskovaný tanec Cham

Tshechu znamená v dzongkha jen „desátý den", přesto právě tehdy vyprázdní celá himálajská údolí a lidé míří do nádvoří dzongu. Cham podle legendy založil sám Guru Rinpočhe tancem, kterým zahnal démona bránícího šíření buddhismu v Bhútánu. Tanečníci v hedvábných kostýmech a dřevěných maskách ztvárňují božstva, jejichž pohyb má diváky očistit od špatné karmy. Na nádvoří usednete mezi rodiny v gho a kirách a budete sledovat tanečníky za doprovodu bubnů, činelů a dlouhých rohů. Mezi tanci vás pobaví atsara (šašek v pestré masce), který vtipkuje s davem. Thongdrol (obří vyšívané plátno s podobiznou Guru Rinpočheho) se musí svinout dřív, než na něj dopadnou první sluneční paprsky.

Tshechu - maskovaný tanec Cham

Tshechu znamená v dzongkha jen „desátý den", přesto právě tehdy vyprázdní celá himálajská údolí a lidé míří do nádvoří dzongu. Cham podle legendy založil sám Guru Rinpočhe tancem, kterým zahnal démona bránícího šíření buddhismu v Bhútánu. Tanečníci v hedvábných kostýmech a dřevěných maskách ztvárňují božstva, jejichž pohyb má diváky očistit od špatné karmy. Na nádvoří usednete mezi rodiny v gho a kirách a budete sledovat tanečníky za doprovodu bubnů, činelů a dlouhých rohů. Mezi tanci vás pobaví atsara (šašek v pestré masce), který vtipkuje s davem. Thongdrol (obří vyšívané plátno s podobiznou Guru Rinpočheho) se musí svinout dřív, než na něj dopadnou první sluneční paprsky.


Bhútán čeká. Vyrážíme?

Každá cesta je jiná, stejně jako jsou různí naši klienti. V Meraki to dobře víme, a proto ke každé poptávce přistupujeme individuálně, s jediným cílem: splnit vaše očekávání do posledního detailu.

Naplánovat cestu

Pojďme společně naplánovat vaši vysněnou dovolenou!

Rádi se s vámi potkáme, abychom mohli navrhnout a doladit každý detail itineráře na míru vašim přáním, destinaci či ročnímu období. Prozkoumejte, jak v Meraki Tours přistupujeme ke každé cestě – s důrazem na detail, svobodu a autentické zážitky.

  • Individuální zájezd
  • Skupinový zájezd

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním vašich osobních údajů za účelem odpovědi na vaši poptávku. Více o GDPR zde.