Faerské ostrovy

Zájezd na míru

Ideální období:
Květen – září

Ubytování:
Hotely a tradiční domy

Hlavní lákadla:
Příroda, treking a autenticita

Cenová úroveň:
€€€€€

Slunce, déšť a mlha se tu dokážou vystřídat během jediné procházky. Místní tomu říkají počasí na čtyři roční období v jednom dni. Terén to jen umocňuje, souostroví osmnácti ostrovů spojených tunely a trajekty se zvedá z útesů Vestmanna přes hluboký fjord Funningsfjørður až k vrcholu Slættaratindur na Eysturoy. Hlavní město Tórshavn na ostrově Streymoy patří k nejmenším hlavním městům světa. Dál na západ leží vesnice Gásadalur, kam donedávna vedla jen horská stezka a odkud vodopád Múlafossur padá přímo do Atlantiku. Na travnatých střechách domů ve vesnici Saksun se pasou ovce, kterých je tu víc než lidí, a od jara do léta hnízdí na ostrově Mykines tisíce papuchalků. Vydejte se na trek přes vřesoviště, vyplujte k ptačím koloniím lodí a na konci dne ochutnejte plátek ræst kjøtu, tradičně kvašeného masa, s místním pivem.

Naplánovat cestu

Co vidět a zažít na Faerských ostrovech

Vydejte se k vodopádu Múlafossur ve vesnici Gásadalur nebo vyplujte lodí k ptačím útesům Vestmanna, kde hnízdí tisíce mořských ptáků. Navštivte ostrov Mykines s kolonií papuchalků nebo vystoupejte k majáku Kallur na Kalsoy s výhledem na skalní útvary Risin og Kellingin. Prohlédněte si zříceninu katedrály svatého Magnuse v Kirkjubøuru a projděte si historickou čtvrť Tinganes v Tórshavnu, jedno z nejstarších parlamentních míst světa. Zdolejte vrchol Slættaratindur na Eysturoy nebo ochutnejte skerpikjøt, jehněčí maso sušené větrem podle staleté tradice.

Místa která mají duši

Mykines

Na ostrůvku Mykineshólmur žilo až pětadvacet lidí u majáku, jehož provoz zautomatizovali teprve v roce 1970, do té doby se tam děti v zimě učily doma a strážci majáku pozorovali polární záři pro Kodaňskou univerzitu. Mykines leží nejzápadněji z celého souostroví a je dostupný jen trajektem ze Sørvágaru na ostrově Vágar. Žije tu dnes devět stálých obyvatel a hnízdí zde jediná kolonie terejů bílých na Faerských ostrovech, zhruba dva tisíce párů. Přejdete čtyřicetimetrovou lávku přes kaňon Hólmagjógv k majáku z roku 1909 a cestou uvidíte tisíce papuchalků hnízdících přímo v trávě podél stezky. Ze čtyřicítky domů ve vesnici se dnes celoročně obývá jen šest.

Mykines

Na ostrůvku Mykineshólmur žilo až pětadvacet lidí u majáku, jehož provoz zautomatizovali teprve v roce 1970, do té doby se tam děti v zimě učily doma a strážci majáku pozorovali polární záři pro Kodaňskou univerzitu. Mykines leží nejzápadněji z celého souostroví a je dostupný jen trajektem ze Sørvágaru na ostrově Vágar. Žije tu dnes devět stálých obyvatel a hnízdí zde jediná kolonie terejů bílých na Faerských ostrovech, zhruba dva tisíce párů. Přejdete čtyřicetimetrovou lávku přes kaňon Hólmagjógv k majáku z roku 1909 a cestou uvidíte tisíce papuchalků hnízdících přímo v trávě podél stezky. Ze čtyřicítky domů ve vesnici se dnes celoročně obývá jen šest.

Nólsoy

V lokalitě Urðin na jihovýchodě Nólsoy hnízdí největší kolonie buřňáčka malého na světě, odhadem 200 až 250 tisíc ptáků, kteří se za soumraku ozývají bzučivým zvukem. Ostrov leží východně od Tórshavnu, kam se dostanete trajektem za dvacet minut, a žije na něm kolem dvou set třiceti lidí ve vesnici rozdělené pevninskou šíjí na dva poloostrovy. Vydáte se pěší stezkou k odlehlému majáku, který patří mezi nejsilnější na Faerských ostrovech; cesta tam a zpět trvá pět hodin. Cestou uvidíte i kolonii papuchalků a ovčí ohrady lemující trasu. Buřňáčka malého, ptáka dlouhého sotva patnáct centimetrů, tu místní ornitologové kroužkují od osmdesátých let a znají jeho hnízdní nory jednu po druhé.

Nólsoy

V lokalitě Urðin na jihovýchodě Nólsoy hnízdí největší kolonie buřňáčka malého na světě, odhadem 200 až 250 tisíc ptáků, kteří se za soumraku ozývají bzučivým zvukem. Ostrov leží východně od Tórshavnu, kam se dostanete trajektem za dvacet minut, a žije na něm kolem dvou set třiceti lidí ve vesnici rozdělené pevninskou šíjí na dva poloostrovy. Vydáte se pěší stezkou k odlehlému majáku, který patří mezi nejsilnější na Faerských ostrovech; cesta tam a zpět trvá pět hodin. Cestou uvidíte i kolonii papuchalků a ovčí ohrady lemující trasu. Buřňáčka malého, ptáka dlouhého sotva patnáct centimetrů, tu místní ornitologové kroužkují od osmdesátých let a znají jeho hnízdní nory jednu po druhé.

Kirkjubøur

Roykstovan, sedmisetletý dřevěný statek v Kirkjubøuru, obývá už sedmnáct generací téže rodiny a patří mezi nejstarší obydlené dřevěné domy na světě. Vesnice na ostrově Streymoy bývala ve středověku sídlem faerského biskupství a kulturním centrem souostroví. Vedle statku uvidíte zříceninu katedrály svatého Magnuse, jejíž stavbu kolem roku 1300 zahájil biskup Erlendur a nikdy ji nedokončil, a kostel svatého Olava z dvanáctého století, nejstarší dodnes používaný kostel na ostrovech. Projdete se travnatými uličkami mezi domy s drny na střechách a prohlédnete si drobné muzeum vedle staré biskupské farmy. Zříceninu dodnes místní nazývají prostě Múrurin, tedy Zeď.

Kirkjubøur

Roykstovan, sedmisetletý dřevěný statek v Kirkjubøuru, obývá už sedmnáct generací téže rodiny a patří mezi nejstarší obydlené dřevěné domy na světě. Vesnice na ostrově Streymoy bývala ve středověku sídlem faerského biskupství a kulturním centrem souostroví. Vedle statku uvidíte zříceninu katedrály svatého Magnuse, jejíž stavbu kolem roku 1300 zahájil biskup Erlendur a nikdy ji nedokončil, a kostel svatého Olava z dvanáctého století, nejstarší dodnes používaný kostel na ostrovech. Projdete se travnatými uličkami mezi domy s drny na střechách a prohlédnete si drobné muzeum vedle staré biskupské farmy. Zříceninu dodnes místní nazývají prostě Múrurin, tedy Zeď.

Elduvík

Na kamenném molu v Elduvíku stojí socha Marmennilina, mořského mužíčka s dlouhými prsty, kterého podle pověsti vytáhli na palubu rybáři, jimž škodolibě přivazoval udice ke dnu, dokud mu jednou neuvízla ruka v háčku. Vesnice na severovýchodě ostrova Eysturoy má dnes kolem dvanácti obyvatel a řeka Stórá ji dělí na dvě části spojené můstkem. První písemná zmínka o Elduvíku pochází z listiny Hundebrevet ze čtrnáctého století. Projdete se kolem domů s travnatými střechami natěsnanými k sobě kvůli ochraně před větrem, zastavíte se u kostela z roku 1952 a od mola uvidíte přes fjord siluetu ostrova Kalsoy. Obec nemá vlastní obchod, na nákupy se dosud jezdí do sousedního Sundini.

Elduvík

Na kamenném molu v Elduvíku stojí socha Marmennilina, mořského mužíčka s dlouhými prsty, kterého podle pověsti vytáhli na palubu rybáři, jimž škodolibě přivazoval udice ke dnu, dokud mu jednou neuvízla ruka v háčku. Vesnice na severovýchodě ostrova Eysturoy má dnes kolem dvanácti obyvatel a řeka Stórá ji dělí na dvě části spojené můstkem. První písemná zmínka o Elduvíku pochází z listiny Hundebrevet ze čtrnáctého století. Projdete se kolem domů s travnatými střechami natěsnanými k sobě kvůli ochraně před větrem, zastavíte se u kostela z roku 1952 a od mola uvidíte přes fjord siluetu ostrova Kalsoy. Obec nemá vlastní obchod, na nákupy se dosud jezdí do sousedního Sundini.

Zážitky které dávají smysl

Kayaking podél útesů

Zatímco výletní lodě duní kolem útesů Vestmanna hlasitým motorem, kajak proplouvá pod stejnými čedičovými stěnami potichu a tuleni se často přiblíží až na dosah pádla. Útesy se táhnou pět kilometrů podél západního pobřeží Streymoy, místy měří až 700 metrů a patří mezi nejvyšší mořské útesy v Evropě. Vyrazíte z chráněného zálivu ve Vestmanně, kde vás čeká klidná voda i v dny, kdy otevřený oceán zůstává rozbouřený. Budete pádlovat kolem hnízdících papuchalků a alkounů, jejichž křik se odráží od skal. Trasu volí místní průvodce podle aktuálního počasí, protože faerský vítr se dokáže otočit rychleji, než stihnete vyplout z přístavu.

Kayaking podél útesů

Zatímco výletní lodě duní kolem útesů Vestmanna hlasitým motorem, kajak proplouvá pod stejnými čedičovými stěnami potichu a tuleni se často přiblíží až na dosah pádla. Útesy se táhnou pět kilometrů podél západního pobřeží Streymoy, místy měří až 700 metrů a patří mezi nejvyšší mořské útesy v Evropě. Vyrazíte z chráněného zálivu ve Vestmanně, kde vás čeká klidná voda i v dny, kdy otevřený oceán zůstává rozbouřený. Budete pádlovat kolem hnízdících papuchalků a alkounů, jejichž křik se odráží od skal. Trasu volí místní průvodce podle aktuálního počasí, protože faerský vítr se dokáže otočit rychleji, než stihnete vyplout z přístavu.

Workshop pletení z faerské vlny

Bílý svetr se vzorem černých vloček, který nosila detektivka Sarah Lundová v seriálu Zločin, navrhla faerská firma Gudrun & Gudrun z Tórshavnu podle staletého vzoru rybářských svetrů. Když se ho pokusily napodobit jiné značky, soud rozhodl, že vzor nelze chránit autorským právem, protože místní žena doložila fotku dcery ve stejném svetru z šedesátých let. Faerská vlna pochází z místního drsného plemene ovcí vyobrazeného na znaku ostrovů a každá vesnice měla svůj vzor, který se předával z matky na dceru. V dílně se od místních pletařek naučíte tradiční pletení na jehlicích v kruhu a dozvíte se, čím se jednotlivé vesnické vzory liší. Vlastní vzorek si odnesete rozdělaný na jehlicích.

Workshop pletení z faerské vlny

Bílý svetr se vzorem černých vloček, který nosila detektivka Sarah Lundová v seriálu Zločin, navrhla faerská firma Gudrun & Gudrun z Tórshavnu podle staletého vzoru rybářských svetrů. Když se ho pokusily napodobit jiné značky, soud rozhodl, že vzor nelze chránit autorským právem, protože místní žena doložila fotku dcery ve stejném svetru z šedesátých let. Faerská vlna pochází z místního drsného plemene ovcí vyobrazeného na znaku ostrovů a každá vesnice měla svůj vzor, který se předával z matky na dceru. V dílně se od místních pletařek naučíte tradiční pletení na jehlicích v kruhu a dozvíte se, čím se jednotlivé vesnické vzory liší. Vlastní vzorek si odnesete rozdělaný na jehlicích.

Hike na vrchol Slættaratindur

Kolem letního slunovratu, 21. června, vystupují Faeřané na vrchol Slættaratindur v noci, tančí v kruhu a zpívají tradiční písně, zatímco slunce jen na chvíli zapadne za obzor a hned zase vychází. Slættaratindur měří 880 metrů a je nejvyšší horou Faerských ostrovů. Jméno znamená „plochý vrchol", ačkoli plochý je ve skutečnosti jen samotný vršek hory, ležící mezi vesnicemi Eiði, Gjógv a Funningur na ostrově Eysturoy. Vyrazíte od parkoviště v sedle Eiðisskarð. Na vrchol je to necelé dva kilometry s převýšením kolem 470 metrů a cestu zvládnete za hodinu až dvě. Cestou uvidíte pasoucí se ovce a za jasného počasí spatříte z vrcholu všech osmnáct hlavních ostrovů souostroví.

Hike na vrchol Slættaratindur

Kolem letního slunovratu, 21. června, vystupují Faeřané na vrchol Slættaratindur v noci, tančí v kruhu a zpívají tradiční písně, zatímco slunce jen na chvíli zapadne za obzor a hned zase vychází. Slættaratindur měří 880 metrů a je nejvyšší horou Faerských ostrovů. Jméno znamená „plochý vrchol", ačkoli plochý je ve skutečnosti jen samotný vršek hory, ležící mezi vesnicemi Eiði, Gjógv a Funningur na ostrově Eysturoy. Vyrazíte od parkoviště v sedle Eiðisskarð. Na vrchol je to necelé dva kilometry s převýšením kolem 470 metrů a cestu zvládnete za hodinu až dvě. Cestou uvidíte pasoucí se ovce a za jasného počasí spatříte z vrcholu všech osmnáct hlavních ostrovů souostroví.

Vybrané prémiové ubytování

Hotel Føroyar

Hotel Føroyar stojí na kopci nad Tórshavnem, v okolí se nachází park Vidarlundin í Havn a Muzeum umění Faerských ostrovů (Listasavn Føroya). Areál čítá 200 pokojů s kvalitním ložním prádlem, pracovním koutem a chytrou televizí. Restaurace Ruts nabízí výhled na oceán a servíruje večeře. Součástí areálu je spa s tělovými peelingy, zábaly a masážemi, 24hodinová posilovna, business centrum a bar. K dispozici je bezplatné parkování, nabíjecí stanice pro elektromobily a letištní transfer za příplatek. Hotel je držitelem certifikace Nordic Swan Ecolabel; zvířata kromě asistenčních psů nejsou vpuštěna.

XXX

xxx

XXX

xxx