Vietnam

Zájezd na míru


Ideální období:
Listopad – duben (dle regionu)

Ubytování:
Hotely a tradiční ubytování

Hlavní lákadla:
Krajina, gastronomie, historie

Cenová úroveň:
$$

Podle tradičního obrazu je Vietnam dlouhá bambusová tyč, na jejíchž koncích visí dva koše rýže: na severu delta Rudé řeky, na jihu delta Mekongu. Od jednoho koše ke druhému je to zhruba 1 650 kilometrů. Rýže tu utváří krajinu od zavodněných polí, v nichž se zrcadlí obloha, po svahy vyřezané do teras. Uprostřed se tyč zužuje na pás široký na nejužším místě jen asi padesát kilometrů. Na rýži stojí i tamní kuchyně, která se na cestě z jednoho koše do druhého mění: sever vaří jemně a střídmě, střed pálivě, jih sladčeji, s kokosovým mlékem a hromadami čerstvých bylinek. A na vysočině Tây Nguyên se pěstuje káva, díky níž je Vietnam po Brazílii druhým největším producentem na světě. Téměř celou úrodu tvoří robusta, z níž se připravuje káva kapaná pomalu přes filtr phin, často s kondenzovaným mlékem.


Co vidět a zažít ve Vietnamu

Vystoupejte na Fansipan, nejvyšší horu Indočíny vysokou přes 3 100 metrů, a v Ninh Bình proplujte tunely pod skalními věžemi lokality UNESCO Tràng An. Sestupte do jeskyní s podzemními řekami v parku Phong Nha-Kẻ Bàng a projeďte v Hà Giang plošinu Đồng Văn, geopark UNESCO s kaňony hlubokými až 800 metrů. V Hanoji zajděte do Chrámu literatury, první univerzity země. V Huế si prohlédněte císařskou citadelu a ochutnejte bún bò Huế, polévku s citronovou trávou. Před svítáním vyrazte na plovoucí trh Cái Răng v Cần Thơ. Rýžové terasy Mù Cang Chải zlátnou v září a říjnu.


Místa která mají duši

Hue

Huế byla od roku 1802 do roku 1945 sídlem císařů z dynastie Nguyễn a jejich citadela s příkopem, branami a palácovými sály je od roku 1993 na seznamu UNESCO. Městem protéká Parfémová řeka, a po ní se dá plout dračí lodí k pagodě Thiên Mụ a dál k císařským hrobkám ukrytým v lesích a u jezer. Výjimečná je hrobka Khải Định, v níž se vietnamská architektura mísí s evropskou. Císařský dvůr zanechal také kuchyni: kořeněná hovězí polévka bún bò Huế s citronovou trávou i drobné rýžové koláčky bánh bèo zdobené sušenými krevetami se tu jedí v obyčejných hospodách. Za jediný pobyt tak v paláci, v hrobkách i na talíři poznáte poslední vietnamskou dynastii.

Hue

Huế byla od roku 1802 do roku 1945 sídlem císařů z dynastie Nguyễn a jejich citadela s příkopem, branami a palácovými sály je od roku 1993 na seznamu UNESCO. Městem protéká Parfémová řeka, a po ní se dá plout dračí lodí k pagodě Thiên Mụ a dál k císařským hrobkám ukrytým v lesích a u jezer. Výjimečná je hrobka Khải Định, v níž se vietnamská architektura mísí s evropskou. Císařský dvůr zanechal také kuchyni: kořeněná hovězí polévka bún bò Huế s citronovou trávou i drobné rýžové koláčky bánh bèo zdobené sušenými krevetami se tu jedí v obyčejných hospodách. Za jediný pobyt tak v paláci, v hrobkách i na talíři poznáte poslední vietnamskou dynastii.

Dong Van Karst Plateau

Náhorní plošina u čínských hranic je ze šedesáti procent tvořená vápencem a ostré vrcholy tu prořezávají hluboké kaňony. Jedním z nich protéká řeka Nho Quế a jeho stěny měří 700 až 800 metrů, mezi nejhlubšími v jihovýchodní Asii. Ke kaňonu vede průsmyk Mã Pí Lèng, kde silnice vytesaná do skály nabízí výhled na tyrkysovou vodu stovky metrů pod cestou, a kaňonem se dá projet i po řece na malém člunu. Na severním cípu stojí vlajkový stožár Lũng Cú, pokládaný za nejsevernější bod Vietnamu. V oblasti žije sedmnáct etnik, nejvíc Hmongů, a od října do listopadu tu na svazích rozkvétá růžová pohanka. Kdo plošinu projede po vlastní ose, propojí divokou geologii s životem komunit, které se tu drží po staletí.

Dong Van Karst Plateau

Náhorní plošina u čínských hranic je ze šedesáti procent tvořená vápencem a ostré vrcholy tu prořezávají hluboké kaňony. Jedním z nich protéká řeka Nho Quế a jeho stěny měří 700 až 800 metrů, mezi nejhlubšími v jihovýchodní Asii. Ke kaňonu vede průsmyk Mã Pí Lèng, kde silnice vytesaná do skály nabízí výhled na tyrkysovou vodu stovky metrů pod cestou, a kaňonem se dá projet i po řece na malém člunu. Na severním cípu stojí vlajkový stožár Lũng Cú, pokládaný za nejsevernější bod Vietnamu. V oblasti žije sedmnáct etnik, nejvíc Hmongů, a od října do listopadu tu na svazích rozkvétá růžová pohanka. Kdo plošinu projede po vlastní ose, propojí divokou geologii s životem komunit, které se tu drží po staletí.

Kon Tum

Nad dřevěnými domy na kůlech se tyčí došková střecha nhà rông (obecního domu), strmá jako čepel sekery. Pro Bahnary a Jaraje z okolí Kon Tumu na řece Đắk Bla je nhà rông srdcem osady: stařešinové se v něm radí, vesnice tu pořádá obřady a vítá hosty. Po visutém mostě Kon Klor se vydáte k bahnarské vesnici Kon K'Tu, kde přespíte u místní rodiny a svezete se po řece v dlabané kánoi. Podle schodiště poznáte, kdo dům stavěl: Jarajové ho zdobí řezbou tykve, Bahnarové výhonku kapradiny. Ve městě stojí dřevěná katedrála z let 1913 až 1918, do níž francouzský misionář vtiskl tvary bahnarských staveb. Centrální vysočinu tak poznáte ne z vyhlídky, ale z prahu domu, kde vesnice rozhoduje o sobě.

Kon Tum

Nad dřevěnými domy na kůlech se tyčí došková střecha nhà rông (obecního domu), strmá jako čepel sekery. Pro Bahnary a Jaraje z okolí Kon Tumu na řece Đắk Bla je nhà rông srdcem osady: stařešinové se v něm radí, vesnice tu pořádá obřady a vítá hosty. Po visutém mostě Kon Klor se vydáte k bahnarské vesnici Kon K'Tu, kde přespíte u místní rodiny a svezete se po řece v dlabané kánoi. Podle schodiště poznáte, kdo dům stavěl: Jarajové ho zdobí řezbou tykve, Bahnarové výhonku kapradiny. Ve městě stojí dřevěná katedrála z let 1913 až 1918, do níž francouzský misionář vtiskl tvary bahnarských staveb. Centrální vysočinu tak poznáte ne z vyhlídky, ale z prahu domu, kde vesnice rozhoduje o sobě.

Tra Vinh

Trà Vinh v deltě Mekongu je jedním z mála míst ve Vietnamu, kde Khmerové tvoří skoro třetinu obyvatel, a proto tu mezi rýžovými poli a palmami stojí přes 140 pagod se zdobenými střechami a sochami mýtických hadů naga. Pagoda Âng u rybníka Bà Om byla podle záznamů založena v roce 990. Do pagody Hang, jejíž jméno znamená jeskyně, se vchází branou podobnou jeskyni. V korunách starých stromů hnízdí ptáci. Mniši tu z kořenů vyřezávají sochy. Obvykle v listopadu, za úplňku desátého lunárního měsíce, se slaví Ok Om Bok, svátek Měsíce, při kterém se závodí na ngo (dlouhých lodích). Poznáte tak khmerskou kulturu, pro kterou pagoda není jen památka, ale škola, svatyně i místo setkávání.

Tra Vinh

Trà Vinh v deltě Mekongu je jedním z mála míst ve Vietnamu, kde Khmerové tvoří skoro třetinu obyvatel, a proto tu mezi rýžovými poli a palmami stojí přes 140 pagod se zdobenými střechami a sochami mýtických hadů naga. Pagoda Âng u rybníka Bà Om byla podle záznamů založena v roce 990. Do pagody Hang, jejíž jméno znamená jeskyně, se vchází branou podobnou jeskyni. V korunách starých stromů hnízdí ptáci. Mniši tu z kořenů vyřezávají sochy. Obvykle v listopadu, za úplňku desátého lunárního měsíce, se slaví Ok Om Bok, svátek Měsíce, při kterém se závodí na ngo (dlouhých lodích). Poznáte tak khmerskou kulturu, pro kterou pagoda není jen památka, ale škola, svatyně i místo setkávání.


Zážitky které dávají smysl

Kávová kultura v Buon Ma Thuot

Buon Ma Thuot je kávové hlavní město Vietnamu: provincie Dak Lak, jejímž je centrem, dodává zhruba třetinu vietnamské produkce, hlavně robusty, a kavárny jsou tu plné už od rána. Káva je tu součástí života místních Ede a M’nongů. Hlavní sklizeň trvá od listopadu do ledna, kdy si na plantážích můžete sami natrhat plody, upražit zrna a uvařit si z nich kávu nebo ochutnat tu připravenou podle tradičního postupu Ede. Ve Světovém muzeu kávy z roku 2018 uvidíte přes deset tisíc exponátů z celého světa. V kavárnách od koloniálních vil po zahrady nad údolím si dáte robustu z kovového filtru phin, obvykle s kondenzovaným mlékem. V jednom městě tak projdete celý příběh kávy od keře po šálek.

Kávová kultura v Buon Ma Thuot

Buon Ma Thuot je kávové hlavní město Vietnamu: provincie Dak Lak, jejímž je centrem, dodává zhruba třetinu vietnamské produkce, hlavně robusty, a kavárny jsou tu plné už od rána. Káva je tu součástí života místních Ede a M’nongů. Hlavní sklizeň trvá od listopadu do ledna, kdy si na plantážích můžete sami natrhat plody, upražit zrna a uvařit si z nich kávu nebo ochutnat tu připravenou podle tradičního postupu Ede. Ve Světovém muzeu kávy z roku 2018 uvidíte přes deset tisíc exponátů z celého světa. V kavárnách od koloniálních vil po zahrady nad údolím si dáte robustu z kovového filtru phin, obvykle s kondenzovaným mlékem. V jednom městě tak projdete celý příběh kávy od keře po šálek.

Indigové batikování H’mongů

Bílé linky na tmavě modré látce vznikají tak, že hmongské ženy kreslí horkým včelím voskem a pak látku barví indigem: kde vosk kryje vlákna, barva se nechytí. V Sa Pa si u místního řemeslníka vyzkoušíte kreslení tradičním perem na látku, kterou hostitel obarví přírodním indigem, a hotový kus si odnesete. V hmongské vesnici Lung Tam v provincii Ha Giang pak poznáte, kolik práce za podobnou látkou stojí: len si tu každá žena pěstuje na vlastním poli a utkanou látku je třeba pětkrát až šestkrát namáčet do indiga, což za slunečného počasí trvá tři až čtyři dny. Z hor tak neodvezete jen suvenýr, ale představu o tom, kolik trpělivosti v sobě nese každý kus.

Indigové batikování H’mongů

Bílé linky na tmavě modré látce vznikají tak, že hmongské ženy kreslí horkým včelím voskem a pak látku barví indigem: kde vosk kryje vlákna, barva se nechytí. V Sa Pa si u místního řemeslníka vyzkoušíte kreslení tradičním perem na látku, kterou hostitel obarví přírodním indigem, a hotový kus si odnesete. V hmongské vesnici Lung Tam v provincii Ha Giang pak poznáte, kolik práce za podobnou látkou stojí: len si tu každá žena pěstuje na vlastním poli a utkanou látku je třeba pětkrát až šestkrát namáčet do indiga, což za slunečného počasí trvá tři až čtyři dny. Z hor tak neodvezete jen suvenýr, ale představu o tom, kolik trpělivosti v sobě nese každý kus.

Poledni obřad v Cao Đài Holy See, Tay Ninh

Hlavní chrám caodaismu v Tây Ninh má dvě zvonice, sloupy ovinuté draky a strop vymalovaný jako nebe s mraky a hvězdami. Všude se tu opakuje oko v trojúhelníku, symbol Boha. Caodaismus, vietnamské náboženství z roku 1926, spojuje prvky buddhismu, taoismu a konfucianismu a v chrámu se každý den v poledne koná hlavní obřad. Věřící v bílých rouchách klečí v sále, hodnostáři nosí roucha modrá, žlutá a červená podle jednotlivých větví a asi půl hodiny zní sbor s orchestrem tradičních strunných nástrojů. Dolů smějí jen věřící, takže obřad sledujete shora z galerie. Poznáte tak caodaismus přímo při modlitbě, ne jen z knih a fotografií.

Poledni obřad v Cao Đài Holy See, Tay Ninh

Hlavní chrám caodaismu v Tây Ninh má dvě zvonice, sloupy ovinuté draky a strop vymalovaný jako nebe s mraky a hvězdami. Všude se tu opakuje oko v trojúhelníku, symbol Boha. Caodaismus, vietnamské náboženství z roku 1926, spojuje prvky buddhismu, taoismu a konfucianismu a v chrámu se každý den v poledne koná hlavní obřad. Věřící v bílých rouchách klečí v sále, hodnostáři nosí roucha modrá, žlutá a červená podle jednotlivých větví a asi půl hodiny zní sbor s orchestrem tradičních strunných nástrojů. Dolů smějí jen věřící, takže obřad sledujete shora z galerie. Poznáte tak caodaismus přímo při modlitbě, ne jen z knih a fotografií.


Vybrané prémiové ubytování

XXX

xxx

XXX

xxx

XXX

xxx

Vietnam čeká. Vyrážíme?

Každá cesta je jiná, stejně jako jsou různí naši klienti. V Meraki to dobře víme, a proto ke každé poptávce přistupujeme individuálně, s jediným cílem – splnit vaše očekávání do posledního detailu.

Naplánovat cestu

Pojďme společně naplánovat vaši vysněnou dovolenou!

Rádi se s vámi potkáme, abychom mohli navrhnout a doladit každý detail itineráře na míru vašim přáním, destinaci či ročnímu období. Prozkoumejte, jak v Meraki Tours přistupujeme ke každé cestě – s důrazem na detail, svobodu a autentické zážitky.

  • Individuální zájezd
  • Skupinový zájezd

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním vašich osobních údajů za účelem odpovědi na vaši poptávku. Více o GDPR zde.